|
|
Výskyt hlavních porodnických komplikací u žen s primární trombofilií ve srovnání s kontrolní skupinou žen
Pechrová, Viktorie ; Koucký, Michal (vedoucí práce) ; Čábela, Radek (oponent)
Leidenská mutace a mutace protrombinu se řadí mezi primární trombofilní onemocnění postihující faktory hemokoagulační vnitřní kaskády krve. Vyšší incidenci zaznamenáváme spíše u europoidní rasy. Tato onemocnění označujeme nejen jako rizikové faktory tromboembolických onemocnění, ale též jako rizikové faktory některých porodnických komplikací. Tato bakalářská práce shrnuje teoretické znalosti o Leidenské mutaci a mutaci protrombinu. Následně se věnuje porodnickým komplikacím, které se v souvislosti s těmito trombofilními mutacemi objevují. Výzkumná část práce se zabývá souvislostí zmíněných mutací a vyššího výskytu habituálních potratů. Tedy, zda ženy, které některou z těchto vrozených trombofilií mají, mají častější historii dvou a více spontánních potratů, oproti ženám, kterým tato mutace diagnostikována nebyl. Na počátku jsem určila hypotézu, že u žen s vrozenou trombofilií je oproti v kontrolní skupině žen bez trombofilie, vyšší výskyt habituálních potratů. Ověření hypotézy probíhalo přes retrospektivní procházení databáze Ústavu lékařské diagnostiky a biochemie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kde byla sestavena výzkumná skupina z žen, kterým byla primární trombofilie potvrzena. Kontrolní skupina pak byla sestavena z žen rodících v březnu 2023 v...
|
|
|
Detekce extracelulárních mikroRNA v mateřské cirkulaci - diagnostika a prognostika těhotenských komplikací
Ondráčková, Markéta ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
MikroRNA (miRNA) jsou krátké nekódující RNA o délce 18 až 25 nukleotidů, které posttranskripčně regulují genovou expresi. Exprese některých miRNA je tkáňově specifická. Vycházela jsem z předpokladu, že těhotenské komplikace související s placentární insuficiencí by mohly být charakterizovány unikátním profilem placentárně specifických miRNA v mateřské cirkulaci. Koncentraci a genovou expresi vybraných extracelulárních miRNA (miR-516-5p, miR-517*, miR-518b, miR-520a*, miR-520h, miR-525, miR-526a) jsem měřila v plazmě pacientek s preeklampsií (PE), fetální růstovou retardací (FGR) a gestační hypertenzí (GH). Kontrolní skupinu tvořily pacientky s fyziologickým průběhem gravidity (FG). Celkem jsem zpracovala 168 vzorků plazmy, zastoupení jednotlivých diagnóz bylo následující: PE 63, FGR 27, GH 23, FG 55. Detekce a kvantifikace probíhala metodou kvantitativní PCR v reálném čase. Identifikovala jsem tři miRNA, které se u pacientek s PE nacházely ve zvýšených hladinách. Jednalo se o miR-517*, miR-520a* a miR-525. Závažnost onemocnění, která byla charakterizována formou onemocnění (mírná nebo závažná PE) a termínem porodu (před nebo po 34. týdnu gravidity), neměla na hladiny miRNA statisticky významný vliv. U více než čtvrtiny pacientek se jednalo o PE superponovanou na předchozí hypertenzi, předchozí výskyt...
|
|
|
Vztah kardiovaskulárních mikroRNA k těhotenským komplikacím
Dalecká, Linda ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Během těhotenství se může objevit řada komplikací, které mohou mít vliv na vývoj plodu a posléze mohou dokonce ohrožovat jeho život a případně i život matky. Mezi takové komplikace patří například preeklampsie. Jedná se o hypertenzní poruchu, která se objevuje během těhotenství. Dalším příkladem je intrauterinní růstová retardace. Jedná se o stav, kdy plod není schopen dosáhnout geneticky daného růstového potenciálu. Oba patologické jevy jsou doprovázeny změnami v genové expresi mikroRNA v placentě, například miR-16, miR-21, miR-210. Právě poznatky o změnách v genové expresi mikroRNA by mohly představovat unikátní nástroj na poli neinvazivní diagnostiky těchto onemocnění, což by bylo přínosem i vzhledem k faktu, že obě diagnózy jsou zodpovědné za zvyšování mateřské a perinatální morbidity a mortality. Tato práce se zaměřuje právě na mikroRNA, jejich expresi ve výše zmíněných patologických stavech a výhody, které může přinášet v jejich diagnostice. V práci jsou popsány tato dvě onemocnění, je zde charakterizována mikroRNA a její biogeneze. MikroRNA jsou pro nás zajímavé jako potencionální biomarkery pro neinvazivní prenatální diagnostiku právě proto, že se mohou vyskytovat v tělních tekutinách, jako je plazma, mateřské mléko nebo plodová voda, a nepodléhají okamžité degradaci. Klíčová slova:...
|
|
|
Preeklampsie a některé její imunogenetické faktory
Hradecký, Libor ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Madar, Jindřich (oponent) ; Oborná, Ivana (oponent)
Vyšetřili jsme hladiny osmi nejčastějších antifosfolipidových protilátek (proti fosfatidylserinu, fosfatidylethanolaminu, fosfatidylinositolu, fosfatidylglycerolu, kyselině fosfatidové, annexinu V, kardiolipinu a 2-glykoproteinu I) pomocí ELISA metody a vybrané vrozené trombofilní stavy (mutace F V Leiden, mutace G20210A genu pro protrombin, mutace v genu pro methylen-tetrahydrofolát-reduktázu -MTHňFR C677T a mutaci v genu pro methylen-tetrahydrofolát-reduktázu -MTHňFR A1298C, analýzou DNA lymfocytů periferní krve pomocí metody real-time PCR) u padesáti pěti žen s preeklampsií v období těsně před ukončením gravidity. Výsledky jsme srovnali s kontrolním souborem zdravých žen. Statistické hodnocení jsme provedli pomocí Wilcoxonova neparametrického testu, kategorické proměnné jsme testovali Fisherovým exaktním testem a závislosti mezi hladinami jednotlivých protilátek v obou skupinách byly zkoumány pomocí Spearmanova koeficientu pořadové korelace. Prokázali jsme, že ženy s preeklampsií měly signifikantně vyšší hladiny antikardiolipinových protilátek v izotopu IgG (p<0.01) a IgM (p<0.01), hladiny protilátek proti fosfatidylserinu v izotopu IgG (p<0.01) a ethanolaminu v izotopu IgM (p<0.01). Parametr závažná preeklampsie pozitivně koreloval s hladinou antifosfolipidové protilátky proti 2- glykoproteinu-I v...
|
|
| |
|
|
Význam proteinů tepelného šoku v diagnostice a prognostice těhotenských komplikací
Dvořáková, Lenka ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Růžičková, Šárka (oponent)
Proteiny tepelného šoku zvyšují svou genovou expresi po vystavení buňky, respektive organismu, určité formě stresu, kterou může být vysoká teplota, infekce, zánět, hypoxie, nedostatek živin nebo vody. Stresovou situací pro organismus jsou i těhotenské komplikace související s placentární insuficiencí - preeklampsie a intrauterinní růstová retardace, ale i další těhotenské komplikace jako fetální růstová retardace a gestační hypertenze. Proto jsem také ve své diplomové práci zjišťovala, zda má výskyt těhotenských komplikací (preeklampsie, fetální růstová retardace, gestační hypertenze) vliv na genovou expresi proteinů tepelného šoku. Detekovala jsem 5 hsp systémů, kterými byly Hsp27, Hsp60, Hsp70, Hsp90 a HspBP1. Detekci jsem prováděla na vzorcích placentární tkáně a plné periferní krve matky. K dispozici jsem měla vzorky jak od žen s fyziologickým průběhem těhotenství, tak od žen, u kterých se během gravidity vyvinula určitá komplikace (PE, FGR, GH). Ze vzorků jsem izolovala RNA. Detekce hsp exprese byla provedena pomocí RT-PCR v reálném čase s využitím komparativní Ct metody. Zjišťovala jsem změny genové exprese testovaného vzorku oproti vzorku referenčnímu. K posouzení rozdílu exprese hsp mezi fyziologickými graviditami a graviditami s vybranými těhotenskými komplikacemi jsem využila analýzy...
|
|
|
Markers for the prediction of preeclampsia and their relevance in the first trimester of pregnancy
Šedová, Lenka ; Kestlerová, Andrea (vedoucí práce) ; Švandová, Ivana (oponent)
Preeklampsie je komplexní syndrom, který se může objevit pouze u těhotných pacientek. Vyskytuje se asi ve 2 - 8 % těhotenství v celosvětovém měřítku. Preeklampsie je definována jako proteinurie spolu s novým výskytem hypertenze u jinak normotenzní pacientky. Nejhoršími důsledky preeklampsie jsou eklampsie spojená s tonickými a klonickými křečemi, a eventuálně koma. Mohou nastat i jiné komplikace jako plicní edém, CNS krvácení, anémie, hepatorenální selhání, oběhové selhání a další. Původ preeklampsie není znám stejně jako její příčina, současná zdravotnická péče se tedy soustředí pouze na klinické projevy onemocnění. Včasná predikce preeklampsie by umožnila adekvátní terapeutický zásah a snížilo by se tak riziko ohrožení zdraví matky i plodu. V této studii jsou uvedeny nejdůležitější predikční markery preeklampsie a jejich výpovědní hodnota v prvním trimestru gravidity. Představen je také nejvhodnější prvotrimestrální screening s co nejlepší predikční hodnotou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Extracelulární microRNA a jejich role v patologiích zejména v oblasti gynekologie a porodnictví.
Štěrbová, Monika ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Balušíková, Kamila (oponent)
mikroRNA (miRNA) jsou relativně nedávno objevené molekuly RNA, které slouží k regulaci genové exprese a přes procesy diferenciace, proliferace a apoptózy ovlivňují komplexní biologické systémy, jako jsou embryogeneze, onkogeneze a imunita. V poslední době se začínají experimentálně využívat v diagnostice a predikci těhotenských komplikací a nádorového bujení. V neinvazivní diagnostice se využívají extracelulární miRNA molekuly - přítomné v cirkulaci pacienta. Molekuly RNA se do extracelulárních tekutin dostávají nejčastěji procesem apoptózy. Pro mou práci jsem si vybrala čtyři choroby, pro které mají extracelulární miRNA diagnostický potenciál, preeklampsii, růstovou retardaci plodu, gestační diabetes mellitus a rakovinu prsu. U těchto chorob byla popsána aberantní exprese a rozdílné hladiny extracelulárních miRNA ve srovnání se zdravými kontrolami, ale klinické využití mikroRNA markerů v diagnostice a predikci onemocnění ještě vyžaduje další výzkum a optimalizaci. Klíčová slova: extracelulární nukleové kyseliny, gestační diabetes mellitus, mikroRNA, PCR, preeklampsie, rakovina prsu, růstová retardace plodu
|
|
|
Poruchy dýchání ve spánku u rizikových gravidit
Hudecová, Jana ; Slouka, David (vedoucí práce) ; Slípka, Jaroslav (oponent) ; Měchurová, Alena (oponent)
Souhrn Cílem této dizertační práce je poukázat na závažnost poruch dýchání ve spánku u rizikových gravidit, neboť tyto poruchy zvyšují incidence komplikací během těhotenství a při porodu a mají vysoký podíl na vzniku kardiovaskulárních potíží v pozdějším věku, ve skupině rizikových gravidních pacientek vedou poruchy dýchání ve spánku k vyšší morbiditě jak pacientek tak i novorozenců. V současné době přibývá rizikových faktorů v populaci gravidních žen. Rizikové faktory pro vznik OSAS, které jsou podrobně zkoumány v této dizertační práci u těhotných, jsou BMI, věk, pregestační a gestační hypertenze a diabetes mellitus. Teoretická část dizertační práce obsahuje poznatky o rizikových graviditách, z nichž nejzávažnější nosologickou jednotkou je preeklampsie. Z toho důvodu je největší pozornost v rámci rizikových gravidit zaměřena na incidenci, etiopatogenezi, diagnostiku a léčbu preeklampsie. Teoretická část dále obsahuje poznatky o poruchách dýchání ve spánku, ze kterých se práce podrobně věnuje OSAS a jeho zdravotním komplikacím. Ve speciální části dizertační práce je provedeno vyhodnocení výsledků souboru rizikových těhotných s přítomností OSAS a bez přítomného OSAS. Klíčová slova Preeklampsie, hypertenze, OSAS, gravidita, rizikové faktory
|
|
|
Postpartální expresní profil kardiovaskulárních microRNA ve vztahu k těhotenským komplikacím - studie matek 3-10 let po porodu
Marvanová, Veronika ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Korabečná, Marie (oponent)
Tato studie se zabývá genovou expresí kardiovaskulárních microRNA v periferní krvi matek po porodu. MiRNA jsou krátké nekódující RNA, které se významně podílejí na posttranskripčních úpravách mRNA a tím regulují expresi genů napříč biologickými procesy. Dysregulace miRNA provázejí různé patologické děje, díky čemuž se otevírá cesta ke snazší diagnostice a potenciálně i léčbě onemocnění pomocí manipulace s genovou expresí miRNA. Cílem této práce bylo vysledovat, jak závisí exprese cirkulujících miRNA asociovaných s kardiovaskulárním rizikem na průběhu těhotenství a manifestaci různých těhotenských komplikací. Za tímto účelem byla zkoumána periferní krev 221 matek s odstupem 3-10 let od porodu, přičemž pacientky se shodnou těhotenskou komplikací byly vždy porovnávány se skupinou pacientek s fyziologickým průběhem gravidity. Genová exprese 29 kardiovaskulárních miRNA v periferní krvi byla stanovena pomocí reverzní transkripce a kvantitativní PCR v reálném čase. Bylo potvrzeno, že profil genové exprese miRNA se u jednotlivých diagnóz těhotenských komplikací liší od expresního profilu fyziologických kontrol. Také jsme prokázali, že profil miRNA matek s odstupem 3-10 let od porodu je odlišný od profilu právě těhotných žen s totožnou diagnózou těhotenské komplikace, a tudíž se s odstupem od porodu mění i...
|
host ::
RSS.